Vstříc lásce k běhání

středa 1. července 2015

#365L3fteeHappyDays


DONE!

Výzva #365L3fteeHappyDays je u konce, 
veškeré momenty za předchozích 365 dní, 
které byly pro mě popíchnutím k úsměvu nebo k zamyšlení, 
jsou k prohlédnutí po měsících vlevo na tomto blogu. 



Zpětné ohlédnutí - Aneb co mi Výzva #100HappyDays dala a vzala

+
Pomohla mi v mé cestě za spokojenějším a vyrovnanějším JÁ. 
Donutila mě více používat foťák (a taky pořídit lepší telefon právě kvůli tomu foťáku).
Donutila mě se naučit používat cloud, zálohování mých dokumentů. Tím pádem mi pomohla šetřit můj čas, který nepotřebuji k manipulaci s fotkami.
Donutila mě se naučit s editorem fotek v mobilu.
Donutila mě si uchovávat vzpomínky. No spíše mi pomohla, abych si vzpomněla.
Konečně mě donutila k pokračování v tištěném fotoalbu.
Pomohla mi si uvědomovat každou volnou minutu volného času. A zejména ji využívat!
POMOHLA MI SKUTEČNĚ ŽÍT, tedy užívat si reality.

-
Vzala mi denně asi 2 minuty času. Sečteno, podtrženo mi za celý rok vzala 12 hodin času.

---
Za mých 12 hodin času za poslední rok jsem ale získala klid. Za 12 hodin spánku jsem schopna získat 1 den relativní pohody. S pozitivním dopadem této výzvy se to nedá ale srovnat. Každý den si uvědomuji, že je na světě krásně. Jasně - ani ten nejpropracovanější nástroj neudělá ze zarputilého pesimisty sluníčkáře. Kdo chce kam, pomozme mu tam.

Během toho roku jsem si uvědomila své návyky, některé jsem upravila, některé jsem přidala, vylepšila, zmnožila.. zjistila jsem velice uklidňující fakt, že ke svému štěstí mi stačí jen pár věcí. Proto se momenty zachycené na fotkách (a videích) opakují. Nepotřebuji každý den nový impuls, stačí si uvědomit ta malá denní štěstíčka. Při výběru toho top snímku to bylo někdy těžké. Když jsem si zvykla na zachycování krásných okamžiků, zjistila jsem, že se mi jich třeba nakupilo deset za den. Vyřešila jsem to kolážemi, protože určit, který z okamžiků bych ten úplně top, to zkrátka nešlo. Vybírejte mezi domácím mazlíčkem, manželem, přírodou, když všechno z toho nade všechno milujete. 

The challenge #365L3fteeHappyDays is over,
all moments for the previous 365 days,
which was the impetus for me to smile or to ponder,
they are visible through each month on the blog http://l3ftee.blogspot.cz/.

Retrospective - or what gave me and took Challenge #100HappyDays

+
It helped me in my quest for happier and more balanced self.
It forced me to use more camera (and also get a better phone because of that camera).
It made me learn how to use cloud for backup of my documents. Thus helped me save my time, which I do not need to manipulate with photos.
It made me learn how to use a photo editor in mobilephone.
It forced me to keep the memories. Well rather - it helped me to remember do that.
Finally it forced me to continue in the printed photo album.
It helped me realize every minute of free time. And the most important - use and enjoy it!
It helped me to truly live, thus enjoying reality.

-
It took me about two minutes time per day. Bottom, Line took it took me 12 hours of time for the entire year.

---
For my 12 hours of time last year I got calm. After 12 hours of sleep I was able to get one day of relative quiet. It can not compare with the positive impact of this challenge. Every day I realize that the world is beautiful. Sure - even the most sophisticated tool will not shift the dour pessimist to optimist. Who wants where let's help him there.

During that year, I realized my habits, I modified some, some I added, improved, multiplied .. I found very comforting fact, that to be happy I just need a few things. Therefore, the moments captured in photos (and videos) are repeated. I do not need new impetus every day, just remember the little daily luck. When choosing the top picture it was sometimes difficult. When I got used to capture beautiful moments, I realized that I piled them up to ten per day or more. I resolved it with collages because determine, which of those moments is wholly the top, it simply was not possible. Choose between a pet, husband and nature, though all of it you love above all else.

úterý 26. května 2015

Roční zúčtování, aneb jak ne/běhám

Před rokem (a dvěma dny) jsem poprvé vyběhla jako začínající běžec. Tak shodou okolností jsem se právě teď rozhodla, že na můj skoro půl roku zanedbávaný blog přispěji. Tak tedy hurá, slavím jeden rok od prvního kroku ke zdravějšímu trávení volného času a tak. Mým ne/věrným, ne/stálým a ne/pravidelným čtenářům ne/dlužím vysvětlení mé ne/aktivity. Jak to tedy se mnou bylo, je a bude? Jedním slovem - NEVÍM.
Od Nového roku se zásadně změnil můj stav. Díky Bohu a všem při mně stojícím se můj prvotní důvod, proč začít běhat, naplnil. Snad už mohu přiznat, že jsem začala běhat, abych své tělo (a posléze i svou mysl) ozdravila a osvobodila a alespoň se o malý krůček přiblížila k lepší budoucnosti. Vlastně k lepší přítomnosti.
Na své cestě za poznáním (teď to zní hrozně filosoficky, což vůbec nebyl záměr) mě doprovázelo a formovalo několik, na poli bloggerů, známých osobností, pro mě do té doby neznámých. Tato scéna jde úplně mimo mne, ale našla jsem si zde několik inspirátorů (hrozné slovo). Jako první mi na mysl vždy vyskočí Lu. Nejsem žádný skalní fanoušek, ale Lu je zkrátka bezvadně střelená ženská, která mi lidsky sedí. Druhá mě napadá Aneta "Run Heart". Jako hezká ženská, máma, běžkyně a hlavně lidský člověk mi také sedla. Mezi mými favority je i Peťa Kopolovičová, ale bohužel s tou inspirací už mám smůlu. Zdá se mi česká scéna jako zlý vtip. Pokud člověk dělá něco srdcem, je za to po zásluze potrestán hrubostí, vulgarismy a dalšími "milými" záležitostmi, kterým kraluje závist. Vítejte ve světe online heroes. Ne, že bych nevěděla, o čem píšu. Díky za každou zkušenost, která mě potkala. V poslední době si krátím dlouhé chvíle na blogu moderního fotra. Ten mi dnešek zpříjemnil odkazem na fotogalerii fotek Dava Engledowa. 
Od běhání jsem letos přešla k chůzi. Mým cílem je totiž nepřešvihnout aerobní pásmo. Zásobení kyslíkem je momentálně cílem number one. A psát o běžných procházkách městským parkem, kokem našich vesnic, nebo po nábřeží.. má tepová frekvence totiž vylétává nad 150 vždy, když přidám do kroku. Proto momentálně neběhám. Jak jsem již napsala, běhat jsem začala k naplněné volného času lepším způsobem. Jen nevím, kolik toho volného času budu mít. Letos běhat nebudu ze zdravotního hlediska, příští bych ráda sem tam popoběhla. Uvidíme, co přinese letošní podzim/zima. Abych nebyla vůči běhání tak pesimistická, loňský rok mi dal hlavně základní zkušenosti s pravidelnějším sportováním. Pobyt venku miluji, věřím, že se k mým zdravotním procházkám, kterým s nadsázkou říkám běh, vrátím. Procházet se totiž budu muset :)
Ještě dodatek k mé výzvě #100HappyDays, vlastně k #365L3fteeHappyDays, která "zamrzla" v lednu. Dodělám ji, víc fotek nebude. S mým posledním logem z běhu jsem se vydala na celoživotní běh, při kterém už budu mít minimálně jednoho sparing-partnera. Veřejnost vyloučena.

Běhu zdar! A zdravotním procházkám též!

úterý 24. února 2015

Začátek roku

S pravidelným běháním to vypadá bledě, ale nevzdávám to :) s viry bojuji, jak se dá - a nutno říci, že to jde snáze, než vloni. 

Za leden jsem pěšky našlapala přes 25 kilometrů, to bylo také nádherné počasí, které k vycházkám lákalo. 

Na horách jsem o víkendu na kopci sjezdila 85 kilometrů. Bohužel počasí na fotce bylo jen první den.

Druhý den bylo nejrozumnější zůstat v teple restaurace na vršku :) 

pátek 6. února 2015

Maddie Ziegler



Poprvé jsem si této tanečnice všimla v klipu Chandelier. Takový výrazový psychedelický tanec. Emoce. Ale korunku tomu dal až druhý klip, který jsem viděla, ve kterém excelují oba tanečníci. Ve třetím klipu je zajímavý kontrast mezi křehkou dívenkou s ladnými i když správně roztřepanými pohyby oproti mládenci se strnulými pózami, vyřezanými svaly a úplně jiným nábojem., ačkoliv tančí stejný taneček.

pátek 30. ledna 2015

Kočičí píseň

Všichni znají tuto písničku:

Ale co takhle kočičí verzi?

I take too many naps, pee on my owner's lap,
At least that's what my owner saayys,
(meow, meow)
That's what my owner saayys,
(meow, meow)
I wanna play when it's too laate, But I can't when it's during daayy,
At least that's what my brother saayyyss,
(meow, meow)
That's what my brother saayyyss,
(meow, meow)
But I keep poooppin'
Can't stop, won't stop choossiin'
What I want for brreeaakfaasst....
It's like I got this hungeerrr,
In my tum, Sayin' when is it time to eat some-yum,
'Cause the owners got hate, (hate, hate, hate, hate)...
And the dogs are gonna chase, (chase, chase, chase, chase)...
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap
( Meow- eow ohh)
Toys are gonna break, (break, break, break, break)...
And the fish's are gonna swim away, (way, way, way, way)...
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap
I always land on my feet, always pee on his sit,
And that's what my owner doesn't seeee,
(Meow- oew)
That's what he doesn't seeee,
(Meow-oew)
I'm taking all his hoes ( takin' all his hoes)
Playing in the snow ( playin' in the snow)
And that's what my brother doesn't knoooww (meow meow)
That's what my brother doesn't knoooww (meow meow)
But I keep poooppin'
Can't stop, won't stop choossiin'
What I want for brreeaakfasst....
It's like I got this hungeerrr,
In my tum, Sayin' when is it time to eat some-yuuumm...
'Cause the owners got hate, (hate, hate, hate, hate)...
And the dogs are gonna chase, (chase, chase, chase, chase)...
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap..
(Moew- eow ohh!)
Toys are gonna break, (break, break, break, break)...
And the fish's are gonna swim away, (way, way, way, way)
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap!
(Meow-eow ohh!)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap,
(Meow - Meow)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap,
Meow, meow, meow!
Just think about how you've been getting sad,
about the broken toys and empty milk bowls all over the kitchen
You could have been getting down to this SICK BEAT...
My owner brought a new cat home
And I'm like oh my glob
WHO's this bitch?
And to the kitty over there with the hella good furrr...
Why don't you come over here baby,
And we could purr, purr, purr...
(YEEEAAAH-OWWWWW...)
Cause the owner's gonna hate, (hate, hate, hate, hate)...
(OWWHHHHH- HOOOOOOOO...)
And the dogs are gonna chase, (chase, chase, chase, chase)...
(HOOOO-OWWWWW!!...)
(Dogs are gonna chaassee...)
I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)
(SpongeBob, Elmo, Big Bird, and Roger the Alien come in dancing with Mr.Kitty)
Take a nap, Take a nap!
(Meow- Meow!)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap!!
(Meow- Meow!)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap!!...


Autorem je Ahmid Hopkins - Děkuji za pobavení!

neděle 11. ledna 2015

Běžecký deník - 34. vyběhnutí

34. vyběhnutí
11.01.2015
14:31-15:03 (32 minut)
3 510 m
Celkem uběhnuto: 140,5 km

AVG HR: 149 bpm
HR: 84-174 bpm, po 5 min 115 bpm, po 20 minutách klid; FB: 70 g; FL: 5
Poprvé v letošním roce, poprvé s novým telefonem, poprvé v zimě. Po dvouměsíční pauze. Cestou k horizontu jsem běžela proti silnému protivětru, zpět mě vítr předbíhal. Zaprvé se mi chtělo, což je hlavní předpoklad úspěchu, a zadruhé jsem si hlídala tepovku, která mi samozřejmě ihned vystřelila nahoru. Po doběhnutí jsem se cítila dobře. Žádný ruměnec, vyčerpání nebo bolest. Telefon zaznamenal trasu také skvěle.


Musím pochválit kalhoty z Lidlu, které díky rozdílné textilii vpředu a vzadu ochránili mé partie před chladem. Běželo se mi celkem dobře. Na přední straně je šusťák, na zadní uvnitř zdrsněná tkanina. Zepředu chrání před větrem, vzadu drží náchylné partie v teple. 

úterý 6. ledna 2015

Muzikál Carmen

Krásný dárek od youtube :) konkrétně od uživatele schpiko. Další muzikál na youtube, skvělé! Děkuji, děkuji, děkuji!


pátek 2. ledna 2015

The Idle Parent - Líný rodič

Jsem líný tvor. Superlíný. Ultralíný. 

Vloni jsem dostala knížku Konec prokrastinace od Petra Ludwiga, manžel mi ji chtěl dát s věnováním od autora, nakonec se ale nepotkali. Je to skvělá motivující knížka a mohu ji doporučit studujícím, nebo podnikatelům - všem, kteří se svým odkládáním činností chtějí bojovat přirozenou cestou. Mohu ji také doporučit všem, kteří nemusí být ve všem nejlepší, ale chtějí se jen trochu někam posunout. Jako inspiraci ji používají lektoři na mnoha školeních o motivaci a sebeřízení. Knížka je tištěna na odpovídajícím papíře - křídový bílý s černými, červenými, zelenými a modrými ilustracemi. Barvy podle klasických zvýrazňovačů či lihových fixů.
------------------------------------------------------------
Letos (dnes už bych měla psát vloni) jsem pod stromečkem měla najít mobil. Našla jsem ale tři balíčky. V prvním mobil a ve druhém ochranný skin na mobil. Třetí mě dostal. Naprosto. Líný rodič. Manžel byl spokojený, asi mi museli oči zazářit jako malému dítěti. Překvapení se tedy konalo na plné čáře a propukla jsem ve smích. Vloni ještě myslel, že s mou leností lze bojovat, letos už to vzdal (a přijal? no po těch letech..). Ještě než jsem knihu otevřela, měla jsem ji ráda. Teď se blížím k jejímu konci a musím uznat, že aspiruje na mou "bibli". Opravdu tuto knihu doporučuji všem, ať už přehnaně aktivním, ultralíným, nebo naprosto normálním středoproudařům. Jak se knížkou pročítám, zpětně si uvědomuji, jak krásné dětství jsem měla. Před přečtením knížky bych hledala slova jako benevolentní, nezodpovědné, liberální; nyní volím jeden jediný naprosto výstižný pojem - LÍNÉ. Ale pozor - nikoliv nezodpovědné, ale NAOPAK. paradoxně naprosto zodpovědné. Knížka mi pomohla k dalšímu kroku na mé cestě "Back to basics". Prvním krokem byla celoroční plánovací kuchařka, od které jsem ale čekala víc. Cesta zpátky ke kořenům je zřejmě mým životním posláním. Nehonit se za konzumem, jít mimo proud, ale stále dopředu, za nosem, přirozeně a nikterak násilně. Knížka není jen o tom, jak být líným rodičem. Nemusí si ji pořizovat jen ti, kteří plánují nebo mají dítě, dost se tam čtenář dozví sám o sobě. Leckdy je knížka hnaná k extrému, ale s nadsázkou, hravě, jen náznakem zasadit semínko myšlenky. Autor není z českého prostředí, tudíž některé rady je třeba přetavit k obrazu svému, ale to přesně je myšlenkou knihy. Nejjednodušší a nejlevnější cestou k zodpovědnosti. Knížka je psaná taktéž na odpovídajícím papíře, který naprosto zbožňuji - recyklovaný. Vlastně jakýkoliv se strukturou. A jaký je obal knihy? Oranžový. S bílým písmem. Nemá chybu.
Všimli jste si těch měkkoučkých ponožek na první fotce? Ty přesně vystihují mou představu o relaxaci. A v tom duchu mají být celé Vánoce. Kolik jste pekli druhů cukroví? Já pět. Snědlo se všechno? Moje ne. Jako každý rok - bez ohledu na počet druhů. Back to basics. Držím palce všem bojovníkům, kteří se na tuto cestu také dali.