Maddie Ziegler

Poprvé jsem si této tanečnice všimla v klipu Chandelier. Takový výrazový psychedelický tanec. Emoce. Ale korunku tomu dal až druhý klip, který jsem viděla, ve kterém excelují oba tanečníci. Ve třetím klipu je zajímavý kontrast mezi křehkou dívenkou s ladnými i když správně roztřepanými pohyby oproti mládenci se strnulými pózami, vyřezanými svaly a úplně jiným nábojem., ačkoliv tančí stejný taneček.

Kočičí píseň

Všichni znají tuto písničku:

Ale co takhle kočičí verzi?

I take too many naps, pee on my owner's lap,
At least that's what my owner saayys,
(meow, meow)
That's what my owner saayys,
(meow, meow)
I wanna play when it's too laate, But I can't when it's during daayy,
At least that's what my brother saayyyss,
(meow, meow)
That's what my brother saayyyss,
(meow, meow)
But I keep poooppin'
Can't stop, won't stop choossiin'
What I want for brreeaakfaasst....
It's like I got this hungeerrr,
In my tum, Sayin' when is it time to eat some-yum,
'Cause the owners got hate, (hate, hate, hate, hate)...
And the dogs are gonna chase, (chase, chase, chase, chase)...
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap
( Meow- eow ohh)
Toys are gonna break, (break, break, break, break)...
And the fish's are gonna swim away, (way, way, way, way)...
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap
I always land on my feet, always pee on his sit,
And that's what my owner doesn't seeee,
(Meow- oew)
That's what he doesn't seeee,
(Meow-oew)
I'm taking all his hoes ( takin' all his hoes)
Playing in the snow ( playin' in the snow)
And that's what my brother doesn't knoooww (meow meow)
That's what my brother doesn't knoooww (meow meow)
But I keep poooppin'
Can't stop, won't stop choossiin'
What I want for brreeaakfasst....
It's like I got this hungeerrr,
In my tum, Sayin' when is it time to eat some-yuuumm...
'Cause the owners got hate, (hate, hate, hate, hate)...
And the dogs are gonna chase, (chase, chase, chase, chase)...
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap..
(Moew- eow ohh!)
Toys are gonna break, (break, break, break, break)...
And the fish's are gonna swim away, (way, way, way, way)
Baby, I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)...
Take a nap, Take a nap!
(Meow-eow ohh!)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap,
(Meow - Meow)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap,
Meow, meow, meow!
Just think about how you've been getting sad,
about the broken toys and empty milk bowls all over the kitchen
You could have been getting down to this SICK BEAT...
My owner brought a new cat home
And I'm like oh my glob
WHO's this bitch?
And to the kitty over there with the hella good furrr...
Why don't you come over here baby,
And we could purr, purr, purr...
(YEEEAAAH-OWWWWW...)
Cause the owner's gonna hate, (hate, hate, hate, hate)...
(OWWHHHHH- HOOOOOOOO...)
And the dogs are gonna chase, (chase, chase, chase, chase)...
(HOOOO-OWWWWW!!...)
(Dogs are gonna chaassee...)
I'm just gonna take a nap, (nap, nap, nap, nap)
(SpongeBob, Elmo, Big Bird, and Roger the Alien come in dancing with Mr.Kitty)
Take a nap, Take a nap!
(Meow- Meow!)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap!!
(Meow- Meow!)
Take a nap, Take a nap,
Take a nap, Take a nap!!...

Autorem je Ahmid Hopkins - Děkuji za pobavení!

Muzikál Carmen

Krásný dárek od youtube :) konkrétně od uživatele schpiko. Další muzikál na youtube, skvělé! Děkuji, děkuji, děkuji!

The Idle Parent - Líný rodič

Jsem líný tvor. Superlíný. Ultralíný. 

Vloni jsem dostala knížku Konec prokrastinace od Petra Ludwiga, manžel mi ji chtěl dát s věnováním od autora, nakonec se ale nepotkali. Je to skvělá motivující knížka a mohu ji doporučit studujícím, nebo podnikatelům - všem, kteří se svým odkládáním činností chtějí bojovat přirozenou cestou. Mohu ji také doporučit všem, kteří nemusí být ve všem nejlepší, ale chtějí se jen trochu někam posunout. Jako inspiraci ji používají lektoři na mnoha školeních o motivaci a sebeřízení. Knížka je tištěna na odpovídajícím papíře - křídový bílý s černými, červenými, zelenými a modrými ilustracemi. Barvy podle klasických zvýrazňovačů či lihových fixů.

------------------------------------------------------------

Letos (dnes už bych měla psát vloni) jsem pod stromečkem měla najít mobil. Našla jsem ale tři balíčky. V prvním mobil a ve druhém ochranný skin na mobil. Třetí mě dostal. Naprosto. Líný rodič. Manžel byl spokojený, asi mi museli oči zazářit jako malému dítěti. Překvapení se tedy konalo na plné čáře a propukla jsem ve smích. Vloni ještě myslel, že s mou leností lze bojovat, letos už to vzdal (a přijal? no po těch letech..). Ještě než jsem knihu otevřela, měla jsem ji ráda. Teď se blížím k jejímu konci a musím uznat, že aspiruje na mou "bibli". Opravdu tuto knihu doporučuji všem, ať už přehnaně aktivním, ultralíným, nebo naprosto normálním středoproudařům. Jak se knížkou pročítám, zpětně si uvědomuji, jak krásné dětství jsem měla. Před přečtením knížky bych hledala slova jako benevolentní, nezodpovědné, liberální; nyní volím jeden jediný naprosto výstižný pojem - LÍNÉ. Ale pozor - nikoliv nezodpovědné, ale NAOPAK. paradoxně naprosto zodpovědné. Knížka mi pomohla k dalšímu kroku na mé cestě "Back to basics". Prvním krokem byla celoroční plánovací kuchařka, od které jsem ale čekala víc. Cesta zpátky ke kořenům je zřejmě mým životním posláním. Nehonit se za konzumem, jít mimo proud, ale stále dopředu, za nosem, přirozeně a nikterak násilně. Knížka není jen o tom, jak být líným rodičem. Nemusí si ji pořizovat jen ti, kteří plánují nebo mají dítě, dost se tam čtenář dozví sám o sobě. Leckdy je knížka hnaná k extrému, ale s nadsázkou, hravě, jen náznakem zasadit semínko myšlenky. Autor není z českého prostředí, tudíž některé rady je třeba přetavit k obrazu svému, ale to přesně je myšlenkou knihy. Nejjednodušší a nejlevnější cestou k zodpovědnosti. Knížka je psaná taktéž na odpovídajícím papíře, který naprosto zbožňuji - recyklovaný. Vlastně jakýkoliv se strukturou. A jaký je obal knihy? Oranžový. S bílým písmem. Nemá chybu.

Všimli jste si těch měkkoučkých ponožek na první fotce? Ty přesně vystihují mou představu o relaxaci. A v tom duchu mají být celé Vánoce. Kolik jste pekli druhů cukroví? Já pět. Snědlo se všechno? Moje ne. Jako každý rok - bez ohledu na počet druhů. Back to basics. Držím palce všem bojovníkům, kteří se na tuto cestu také dali.

Železnice

Miluji železnici. Je to tvrdé slovo, které představuje, jak tvrdou prací muselo být její vystavění. Železo, kujný materiál, chladný kov. Krásná ukázka industrializace, která dodnes nese kouzlo romantické první republiky. Jakou volnost musela pro tehdejší lid znamenat a jak monumentálně musela na lidi působit.

Nádraží - účelná budova se svéráznou architekturou. Zdobená okna a dveře, obložení, zábradlí a sloupy lemující tehdejší venkovní místo určené k čekání na vlak. Při pohledu na staré dřevěné dveře a obložení, ošoupanou zašlapanou dlažbu a kovové sloupoví, mnohdy načaté zubem rzi, se mi vybaví páni ve fraku, v dlouhém kabátu, o dřevěné zdobně vyřezávané hůlce a v klobouku, jež doprovázejí na cesty jejich manželky ve zdobených halenkách s dlouhými rukávy a zdobeným límečkem, mnohdy s kanýry podél knoflíčků, v sukni ke kotníkům, řasené v pase, a kožených nízkých kozačkách, manželky, které drží za ruku dítko s baretem na kučeravých vlasech. Některé ženy mají vlasy do copu, jiné v drdolu či pod čepcem, žádná však není prostovlasá. To se přece na takovou sváteční událost nehodí. 

Každý detail původního vybavení nádraží vypráví svůj příběh od prvotního získání materiálu, přes ruční práci či už strojové opracování materiálu, po vyprávění toho, co jako němý divák po celá desetiletí viděl. Použité materiály jsou věčné, charakteristické, s duší - dřevo, kov, porcelán, cihla. Červená pálená cihla s červenými a hnědými podtóny, která lemuje okna, dveře a průčelí. Kartonové jízdenky a štípačky.

Cestování vlakem nabízí výhledy do krajiny, polí, lesů a rybníku zevnitř. Výhledy do městských částí ze zadní strany zahrad a domů, nabízí tak pohled na odvrácenou tvář každodennosti. Železnice také učí trpělivosti a samostatnosti. Zpoždění, přestupování, výluky, tabule s příjezdy a odjezdy.. ale to pravidelné uklidňující monotónní klapání pražců a obrazy za okny za to stojí. Podzimní obrazy, sychravé počasí za oknem, pravidelné otřásání a houpání.. projet takto celou republiku, to by byla dovolená pohlazením po duši romantického snílka. Takto načatý den už nemůže být zapomenutelný.

25 let svobody

17.11.2014

Sedmnáctý listopad, státní svátek Den boje za svobodu a demokracii

Na den 17. listopadu připadá státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii. K tomuto datu se váží hned dvě události, první z roku 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřené nacisty. Stalo se tak po pohřbu Jana Opletala, jehož čin byl projev odporu proti německé okupaci. Hitler následně nařídil, aby všechny demonstrace byly potlačeny silou. Následně byly uzavřeny vysoké školy a 9 vedoucích představitelů vysokoškoláků bylo popraveno. Druhý, který si většina z nás pamatuje, se váže k roku 1989, ke studentským protestům na Národní třídě, které byly rukou Veřejné bezpečnosti násilně potlačeny a tím spustily sametovou revoluci. Tyto listopadové události vedly k pádu komunistického režimu. Označení sametová revoluce vymysleli novináři, a jedná se o označení naší revoluce, která byla provedena v podstatě bez násilí a na základě vzájemného dialogu. Nejvýraznější osobností celé revoluce se stal v té době budoucí prezident Václav Havel. (centrum.cz)

Člověk se neustále něco učí a dozvídá nové informace. O první události jsem nevěděla, nebo spíše se mi jako mnohá data neuložila do paměti. Jsem totiž na jména a data úplně levá. Tak ráda bych si zapamatovala milníky historie a dala si je do souvislosti se světovými dějinami, abych lépe pochopila vývoj lidstva.. ale bohužel mě v tom můj mozek nepodporuje. Když si pročítám encyklopedii historie, nejenže nikdy nevím, kam až jsem se čtením dostala, ale také neustále žasnu nad stejnými daty a událostmi, o kterých jsem se dočetla v dřívějších začteních do encyklopedie. Je to marný boj s mou hlavou, nechce přijmout nelogické spojení jména, data a místa. Zapamatuji si událost pouze v logickém propojení s událostmi předešlými či následujícími, když porozumím, proč se tomu tak stalo.

Je mi 26 let a 25 let žiji ve svobodné zemi. Minulý režim si nepamatuji. Mohla bych být za to ráda, ale nejsem. Chybí mi provázanost toho, co se děje dnes a co se dělo v minulosti. Proč mi necvakne 17. listopad jako milník v historii naší země? Protože jsme se to ve škole neučili. Chabá výmluva? Nevím, jak to chodí na dnešních základních školách a gymnáziích, ale my vždycky začali pravěkem a skončili druhou světovou válkou. O novější historii se nemluvilo, neučilo a přitom je to pro správné pochopení dnešní doby absolutně nezbytné. Třeba o měnové reformě jsem se dozvěděla až od babičky, že se takové zvěrstvo odehrálo. A jakým způsobem! A takových převratných/zlomových/důležitých událostí (zvěrstev a zhůvěřilostí) se od konce druhé světové odehrálo přece několik. Na gymnáziu jsme se ohledně ČR dozvěděli jen data, nebyl čas. Ale potřebovali to vědět spolužáci, kteří maturovali z dějepisu a chtěli na vysokou, kde byla historie důležitá, a tak jsem se o naší historii alespoň něco dozvěděla. Bohužel zde mám stále mezery a ráda bych se o poválečném vývoji až k dnešnímu datu dozvěděla do hloubky (bohužel mi to nikdo odmalička nevštěpoval do paměti a já dnes pomyslně nemám, kde brát). Je hezké vědět, že i oheň nebo kolo musel někdo vymyslet, ale nedávná historie má mnohem větší dopad na praktický každodenní život, než tyto informace. Ovlivňuje chování lidí 30+, ovlivňuje výchovu dětí, vlastně úplně všechno vychází ze zkušeností dosud žijících pamětníků. Samozřejmě, že se o událostech po druhé světové válce mohu dozvědět kdekoliv a jakkoliv, ale je to pro mě těžké čtení, mnohdy nepochopitelné, těžko uchopitelné a těžko najdu nezaujatý zdroj.

Václav Havel, můj prezident. Kdybych si Sedmnáctý listopad měla spojit jen s jeho jménem, postačí mi to. Za svobodu, možnosti a také zodpovědnost za vlastní činy jsem vděčná každý den. Václav Havel, pan prezident, ke kterému jsem na základní škole vzhlížela a o kterém jsem si ledacos zjistila a přesto (nebo právě proto) si ho vážím. Když nás opustil, bylo mi to líto. Kdybych si mohla vybrat jednoho člověka, se kterým bych se mohla setkat, byl by to právě on. Bohužel se mi ta příležitost už nenaskytne.

Vždy se mi se slovem svoboda vybaví píseň Marty Kubišové, ačkoliv ta se váže původně k jinému datu. Přála bych si ale, aby její výzva byla stále platná a mír nám vydržel co nejdelší dobu.

Když jsem si doma hrála na kytaru a nalistovala ve zpěvníku tuto písničku, máma nechtěla, abych si ji hrála. Připomínala jí všechno negativní v minulosti. Třeba to jednou pochopím, třeba jednou budu moci říct, že rozumím dějinám své republiky.

Divadelní představení Kudykam

Chcete se zamýšlet?

Divadelní představení Sluha dvou pánů

Drží se mě viry, až to není hezké. Rýmička, pšíkání, suché rty, beďary, opary .. zkrátka lahůdka. Ano, šlo by to napsat jemněji, ale po 14 dnech mě to už vážně nebaví. Běhání jde teď úplně stranou :( Ráda bych se dokopala alespoň ke cvičení doma. Sehnala jsem si knihu, škoda, že to kniha neodcvičí za mě. 

K pauzovacímu režimu patří kultura.

Muzikál Kladivo na čarodějnice

Dnes je celkem depresivní den, pod mrakem, chladno (ano, je podzim), je třeba si ho zpříjemnit! Tento záznam má sice špatný záznam zvuku (tichá mluva×hlasitý zpěv), ale i tak děkuji uploaderovi. Když depréze, tak pořádná!

Muzikál Angelika 1

Láska - to je věčné téma ...

Muzikál Tajemství

<3

Muzikál Johanka z Arku

<3 klobouk dolů před všemi muzikálovými herci

Muzikál Láska je láska

Miluji muzikály, miluji divadlo, miluji komedie, no tohle je bomba pro mou bránici!

Muzikál Dracula

Ani dnes jsem nevyběhla, něco na mě vlezlo :-(

Dnes by oslavil 78. narozeniny. Budiž mu země lehká <3

Muzikál Krysař

Pokud jsem to ještě nenapsala, miluji muzikály. A dnešek je pro ně jako stvořený.

A trochu té motivace :)

Muzikál Kleopatra

Dnes je zataženo a dusno, snad 100% vlhkost, celé dopoledne propršelo. V práci hrozný rambajs, začátek čtvrtletí, od půl osmé do šesti, co více si přát. Takže si dopřávám pohlazení po duši mým oblíbeným muzikálem <3

Monika Absolonová a Zbyněk Frič, to je tedy pár! Skvělé obsazení snad všech rolí.. pro mě lahůdka.