Vstříc lásce k běhání

pátek 5. září 2014

Vlasová proměna × 50 km

Dala jsem si minulý měsíc po uběhnutí 5 km další cíl. Uběhnout 50 km do konce září. Tak nevím, jak tento cíl splním. Na Madeiře bylo pohybu dost, ale ne toho běžeckého, tady v ČR je dost chladno a pršavo (oproti madeirským extrémním teplotám 30°C) a marodit si teď nemůže dovolit. Včera velký úklid a hurá grilování, dneska grilování. Že bych vyběhla před tím? Budu muset. A nejen proto, že bych ráda splnila svůj cíl a opět se vrhla do běhání. Také proto, abych si vyprázdnila hlavu, upustila páru, vyplavila endorfiny.

Právě teď jsem měla vystupovat z vlaku na hlaváku v Praze a putovat na Anděl do OC Nový Smíchov na vlasovou proměnu. 

Alespoň tak jsem si vyložila komentář pod soutěžním příspěvkem u mé fotky na FB, když mi včera vyskočila notifikace v práci na mobilu. Správce stránky okomentoval fotky tří holek, zda máme stále zájem o proměnu a jaké jsou podmínky (být v 9:30 v OC a že bude proměna zveřejněna). Skákala jsem tři metry vysoko. Jo kdyby tři, třicet! Zařídila jsem si dovolenou, dopravu a další věci, protože jsem byla naprosto nadšená, že jsem právě já vyhrála vlasovou proměnu pod dohledem Lucie Dolejší ve studiu Klier. 

S vlasy jsem trochu kouzlila před rokem, pak jsem sjednotila barvu na svatbu a nechala je řádně poporůst, takže mám momentálně šíleně dlouhé vlasy, se kterými nevím, co mám dělat, děsně překáží. Těšila jsem se na nový účes. Těšila jsem se na LU!

Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem si jen tak letmo večer prohlédla pro jistotu komentáře pod soutěžním příspěvkem, jestli se něco nezměnilo (nebo nedoplnili informace) a co nevidím? V běžném komentáři napsáno, že vyhrála jen jedna z nás tří, kterým okomentovali fotku. COŽE?! A to jako nepokládali za vhodné pod mou fotku napsat, že nemám jezdit? A proč pod mou fotku? No přece proto, aby mi vyběhla notifikace a já si nedělala zbytečné naděje. By mě zajímalo, co by dělali, kdybych se tam zjevila. No co, poslali by mě domů.

No co se dá dělat. Teď sedím v práci, u vedoucího jsem zrušila dovolenou, v kuchyni objednala oběd a ke snídani jsem si koupila tvarohovou malinovou kostku na nervy. Protože večer jsem si ve sprše pěkně pobrečela. Tohle se nedělá! Když už měli v plánu vybrat jen jednu, tak neměli burcovat tři holky. Neřeknu týden předem, ale necelých 24 hodin předem je to dost velká sprosťárna. Nejsem z Prahy. Nejsem ani z města, ze kterého je přímé spojení do Prahy. A přesto jsem chtěla jet přes tři hodiny na vlasovou proměnu, protože to byla "nabídka, která se neodmítá". Manžel, kolegyně v práci, rodiče - nepřála bych pořadatelům vědět, jakými výrazy je počastovali. PRÁVEM!

Vzkázala bych jim jen jedno: "TOHLE SE NEDĚLÁ!" 

A protože je s tím spojena i LU, kterou sleduji a obdivuji, tak bohužel má u mě jedno dost významné mínus. Velice mě to mrzí. Ta LU! Jak je to možné? Jak řekla LU v jednom svém videu: "Jsou to jenom vlasy." Nic se přece neděje. Ale ono se to snadno řekne. Nechci útočit, je to zbytečné, ale ono to má dopad.

Takže dneska se zhuntuju, po netrénování dám těch 5 km i kdybych měla vyplivnout duši, protože budu cítit fyzickou bolest, která všechno ostatní přebije.