25.10.2014
18:05-18:46 (41 minut)
5 000 m (+ 280 m startovní špalír)
Celkem uběhnuto: 129,4 km
AVG HR: 147 bpm
HR: 79-182 bpm, po 5 min 124 bpm, po 15 minutách klid; FB: 132 g; FL: 6
Tak jsem to dala - hurá! A nebyla jsem (v kategorii) poslední :) klobouk dolů před osmdesátníkem, který také běžel 5 km.
Jela jsem na "poslední" chvíli, protože jsem netušila, jestli musím být na náměstí u prezence, nebo ne. Tašku s číslem a čipem jsem si vyzvedla včera v Decathlonu. Vyrážela jsem v 16:03, zaparkovala jsem na nábřeží v 16:26 (24 km), v 16:45 (původně bylo napsáno 17:00) končila registrace a prezence. Svižnou chůzí jsem na náměstí byla ve 35. Jelikož ráda vím, do čeho jdu, pokud je to možné, na webu jsem se podívala na kameru, jak to na náměstí vypadá. Proto mi také trvalo jen chvilku se zorientovat. Dozvěděla jsem se, že jsem tam vůbec být tak brzy nemusela. Dobré vědět :)
Díky předstihu jsem se stihla dobře zorientovat a vypozorovat, co se kde a proč dělá :-D tak jsem okoukala, jak dát čip na botu, kam a jak připevnit číslo a co si nechat na sobě (obečení), páč byla fakt kosa! Chodili tam běžci i běžkyně v čelenkách i čepicích. Ne, že bych si ji na běh včera v Lidlu nepořídila (179,- Kč), ale nebrala jsem si ji, nepřišla mi až taková zima. Někteří v ní i běželi. Překvapilo mě, kolik lidí nosí podkolenky z Lidlu! Hodně. Muži i ženy, 5K i 10K. Stihla jsem se i psychicky připravit a začít se těšit. WC, šatna, start, jak profík právě načas :) Viděla jsem všechny dětské závody, pěkně jim to běhalo. Na sobě jsem si nechala, co jsem si původně naplánovala. Sportovní vysoké kalhotky (chvála tomu, kdo je vymyslel, to teplo na bedrech je k nezaplacení, a ty z Lidlu za 179,- Kč mi držely přesně tam, kde měly), již zmíněné podkolenky, funkční spodní triko i kalhoty (musím opět pochválit, skvěle drží na těle, nikam se neposouvá, nevyhrnuje a hřeje), funkční slabounké triko s krátkým rukávem a cyklistický dres. Oblečení jsem na sobě měla akorát, nepřehřívala jsem se, ani mi nebyla zima.
Startovali nejprve 10K, o 5 minut později my 5K. Uteklo to jako voda. Čelovku na hlavu, dotáhnout culík, zapnout runkeeper, vynulovat sporttester, pozdravit, odpovědět, nepřekážet a běželo se.
Příjemně mě překvapilo startovní tempo, bylo příjemné, nic přepáleného, ani turbošnečího, v kuse jsem uběhla 500 metrů. Držela jsem se nejdříve hodně pomalé dvojice žen, které jsem pak ale předběhla. Protože stále běžely a nestřídaly běh s chůzí jako já, tak jsme se pravidelně předbíhaly nějakou dobu. Pak jsem se držela celkem svižné trojice holek, ale ty mi ve Stromovce utekly. Během celého běhu jsem se srovnávala s párem, který běžel zhruba jako já. Doběhli o chvilku dřív, fakt mi vadily kostky v České ulici. Paní měla astma, klobouk dolů, běžela moc hezky. Do cíle jsem zrychlila, ale pod 40 jsem to nedala. Během běhu mě povzbuzovali borci, co mě předbíhali v druhém kole (předběhlo mě jich kolem 25), byli fakt skvělí. Ve Stromovce bylo dost kluzko, blátíčko, ale nic hrozného, dalo se běžet i podél v trávě na měkkém. Fanoušci u Kauflandu také skvěle povzbuzovali, tleskali, i když jsem šla :-D Užívala jsem si trasu, mosty, bylo to pěkné. U plovárny byla změněná trasa, trochu mě to zmátlo. Mimoto netuším, koho to napadlo přebíhat lávku u plovky. Houpala se, že se mi houpal žaludek ještě při přebíhání mostku přeš slepé rameno. Ve Stromovce jsme také běželi jinudy (srovnání mapy). Podél řeky u slepého ramene se pletli do cesty chodci, kteří zřejmě vůbec netušili, že se tam běží... v cíli jsem si s vděkem vzala nealko Birell, došla si pro batoh s bundou (bylo tam prázdno, běžci se tam stíhali prostřídat, jak dobíhali), našla poloobsazenou lavičku, vydýchala se a došla se podívat na výsledek. Endorfiny udělaly své a já se usmívala jak měsíček na hnoji. Byl to skvělý pocit. Pro ten běhám. A bylo mi srdečně jedno, že jsem se neumístila na prvních místech. Porazila jsem další strach a zvítězila sama nad sebou. Teď mě bolí pravé koleno a kotníky. Ne tolik jako včera, zřejmě viróza stále pomalu odeznívá.
Neoficiální čas: 41:01.952
Tak jsem to dala - hurá! A nebyla jsem (v kategorii) poslední :) klobouk dolů před osmdesátníkem, který také běžel 5 km.
Jela jsem na "poslední" chvíli, protože jsem netušila, jestli musím být na náměstí u prezence, nebo ne. Tašku s číslem a čipem jsem si vyzvedla včera v Decathlonu. Vyrážela jsem v 16:03, zaparkovala jsem na nábřeží v 16:26 (24 km), v 16:45 (původně bylo napsáno 17:00) končila registrace a prezence. Svižnou chůzí jsem na náměstí byla ve 35. Jelikož ráda vím, do čeho jdu, pokud je to možné, na webu jsem se podívala na kameru, jak to na náměstí vypadá. Proto mi také trvalo jen chvilku se zorientovat. Dozvěděla jsem se, že jsem tam vůbec být tak brzy nemusela. Dobré vědět :)
Díky předstihu jsem se stihla dobře zorientovat a vypozorovat, co se kde a proč dělá :-D tak jsem okoukala, jak dát čip na botu, kam a jak připevnit číslo a co si nechat na sobě (obečení), páč byla fakt kosa! Chodili tam běžci i běžkyně v čelenkách i čepicích. Ne, že bych si ji na běh včera v Lidlu nepořídila (179,- Kč), ale nebrala jsem si ji, nepřišla mi až taková zima. Někteří v ní i běželi. Překvapilo mě, kolik lidí nosí podkolenky z Lidlu! Hodně. Muži i ženy, 5K i 10K. Stihla jsem se i psychicky připravit a začít se těšit. WC, šatna, start, jak profík právě načas :) Viděla jsem všechny dětské závody, pěkně jim to běhalo. Na sobě jsem si nechala, co jsem si původně naplánovala. Sportovní vysoké kalhotky (chvála tomu, kdo je vymyslel, to teplo na bedrech je k nezaplacení, a ty z Lidlu za 179,- Kč mi držely přesně tam, kde měly), již zmíněné podkolenky, funkční spodní triko i kalhoty (musím opět pochválit, skvěle drží na těle, nikam se neposouvá, nevyhrnuje a hřeje), funkční slabounké triko s krátkým rukávem a cyklistický dres. Oblečení jsem na sobě měla akorát, nepřehřívala jsem se, ani mi nebyla zima.
Startovali nejprve 10K, o 5 minut později my 5K. Uteklo to jako voda. Čelovku na hlavu, dotáhnout culík, zapnout runkeeper, vynulovat sporttester, pozdravit, odpovědět, nepřekážet a běželo se.
Příjemně mě překvapilo startovní tempo, bylo příjemné, nic přepáleného, ani turbošnečího, v kuse jsem uběhla 500 metrů. Držela jsem se nejdříve hodně pomalé dvojice žen, které jsem pak ale předběhla. Protože stále běžely a nestřídaly běh s chůzí jako já, tak jsme se pravidelně předbíhaly nějakou dobu. Pak jsem se držela celkem svižné trojice holek, ale ty mi ve Stromovce utekly. Během celého běhu jsem se srovnávala s párem, který běžel zhruba jako já. Doběhli o chvilku dřív, fakt mi vadily kostky v České ulici. Paní měla astma, klobouk dolů, běžela moc hezky. Do cíle jsem zrychlila, ale pod 40 jsem to nedala. Během běhu mě povzbuzovali borci, co mě předbíhali v druhém kole (předběhlo mě jich kolem 25), byli fakt skvělí. Ve Stromovce bylo dost kluzko, blátíčko, ale nic hrozného, dalo se běžet i podél v trávě na měkkém. Fanoušci u Kauflandu také skvěle povzbuzovali, tleskali, i když jsem šla :-D Užívala jsem si trasu, mosty, bylo to pěkné. U plovárny byla změněná trasa, trochu mě to zmátlo. Mimoto netuším, koho to napadlo přebíhat lávku u plovky. Houpala se, že se mi houpal žaludek ještě při přebíhání mostku přeš slepé rameno. Ve Stromovce jsme také běželi jinudy (srovnání mapy). Podél řeky u slepého ramene se pletli do cesty chodci, kteří zřejmě vůbec netušili, že se tam běží... v cíli jsem si s vděkem vzala nealko Birell, došla si pro batoh s bundou (bylo tam prázdno, běžci se tam stíhali prostřídat, jak dobíhali), našla poloobsazenou lavičku, vydýchala se a došla se podívat na výsledek. Endorfiny udělaly své a já se usmívala jak měsíček na hnoji. Byl to skvělý pocit. Pro ten běhám. A bylo mi srdečně jedno, že jsem se neumístila na prvních místech. Porazila jsem další strach a zvítězila sama nad sebou. Teď mě bolí pravé koleno a kotníky. Ne tolik jako včera, zřejmě viróza stále pomalu odeznívá.
Neoficiální čas: 41:01.952
Oficiální čas: 41:00.176
Umístění: 168/172
Umístění: 168/172
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Vaši reakci!